Základní údaje o festivalu Jeden svět
Sedmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět pořádaný společností Člověk v tísni proběhl od 27. dubna do 5. května 2005 v Praze a od 28. dubna do 14. května v dalších 13 městech po celé České republice: v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mělníku, Liberci, Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Rožnově, Táboře a v Ústí nad Labem.
Záštitu nad festivalem převzali již tradičně Václav Havel, ministr kultury Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, primátoři a starostové jednotlivých měst a hejtmani deseti krajů.
Jeden Svět 2005 představil 120 filmů a videí z celého světa, které byly vybrány z 850 přihlášených snímků. Po promítání následovaly debaty s festivalovými hosty, zástupci nevládních organizací, novináři, akademiky a odborníky na daná témata.
Festivalové centrum, kina v Praze, galerie
Festivalové centrum bylo v divadle Minor (Vodičkova 6, Praha 1, Tel.: +420 222 231 702), stejně jako guest service, press centrum a videotéka. Festival dále proběhl v kinech Světozor (Vodičkova 41, Praha 1, Tel.: +420 224 947 566), Lucerna (Štěpánská 61, Praha 1, Tel.: +420 224 216 972), Mat (Karlovo náměstí 19, Praha 2, Tel.: +420 224 915 765), Městská knihovna (Mariánské nám. 1, Praha 1, Tel.: +420 257 532 908) a Ponrepo (Bartolomějská 11, Praha 1, Tel.: +420 224 233 281). Výstavy návštěvníci mohli zhlédnout v Langhans Galerii (Vodičkova 37, Praha 1 Tel.: +420 222 929 333).
Hlavní soutěž
Hlavní soutěž zahrnovala 16 nově vytvořených celovečerních dokumentárních filmů. Jako obvykle soutěžní sekce nabízela poutavé příběhy, silná svědectví, charismatické osobnosti, výjimečná filmová zpracování a zajímavé reflexe na výzvy naší doby. Filmy v této kategorii soupeřily o Cenu ministra kultury České republiky za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii. Členy hlavní poroty se staly významné osobnosti ve světě dokumentárního filmu. V tomto roce v porotě zasedli: Don Edkins (Jižní Afrika), Nikolaus Geyrhalter (Rakousko), Anna Glogowská (Francie), Alena Műllerová (Česká republika) and Anand Patwardhan (Indie).
Soutěžní kategorie krátkých forem
Soutěžní kategorie krátkých forem zahrnuje kromě dokumentů i experimentální a animované filmy s tematikou lidských práv. Kategorie obsahovala 15 krátkých filmů (do 35 minut) soutěžících o Cenu za nejlepší krátký film, kterou uděluje porota primátora hlavního města Prahy. Do poroty jsme letos opět pozvali ředitele a dramaturgy významných mezinárodních festivalů dokumentů. Porotci se stali: Claas Danielsen (Německo - ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Lipsku), Tine Fischerová (Dánsko - programová ředitelka festivalu CPH:DOX), Tiina Lokková (Estonsko - ředitelka filmového festivalu Black Nights v Tallinu) Juukka-Pekka Laakso (Finsko - ředitel Tampere Film Festivalu), Ilana Tsurová (Izrael - programová ředitelka Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Docaviv).
Máte právo vědět
Stejně jako v předchozích letech kategorie Máte právo vědět nabízela 17 investigativních reportáží, které originálním a kvalitním filmařským zpracováním upozorňují na neznámá nebo zamlčovaná témata týkající se lidských práv a současných globálních problémů. Navíc je diváci s hlubším zájmem obvykle v televizi nenajdou. Tyto filmy se utkaly o Cenu Rudolfa Vrby.
Jeden svět je unikátní, protože se nezajímá pouze o představování nových a inspirujících filmů, ale je to také festival věnovaný svobodě, spravedlnosti a lidské důstojnosti. Jeden Svět zve vedle filmových tvůrců a profesionálů rovněž i neobyčejné osobnosti, které by samy mohly být hrdiny lidskoprávních dokumentů.
Členové poroty Rudolfa Vrby jsou právě takoví lidé – političtí, sociální aktivisté, ktěří se vzepřeli nespravedlnosti a porušování lidských práv. Členy poroty v roce 2005 byli: Jarmila Kuchárová (Česká republika) - terénní sociální pracovnice neziskové organizace Člověk v tísni; Ales Bjalacki (Bělorusko) – zakladatel a předseda ilegálního hnutí na obranu lidských práv Viasna; Gheorghe Briceag (Moldavsko) - právník, držitel ceny Homo Homini za rok 2004; Mirvari Gehramanliová (Ázerbajdžán) – jedna ze zakladatelek a ředitelka Komise pro ochranu práv zaměstnanců v ropném průmyslu; Hanna Chodasová (Ukrajina), aktivistka v problematice AIDS ze společnosti All-Ukrainian Network of PLWH.
Partnerem kategorie byly Lidové noviny.
Cena Homo Homini
Festival se opět stal příležitostí k prezentaci ceny Homo Homini, kterou společnost Člověk v tísni každoročně uděluje lidem, kteří výrazně přispěli k boji za demokracii a lidská práva. Cenu za rok 2004 udělila společnost Člověk v tísni Gheorghemu Briceagovi z Moldavska.
Gheorghe Briceag strávil deset let v gulagu a sedm let ve vyhnanství. Po propuštění na svobodu vystudoval práva a dodnes navštěvuje soudy, aby svým spoluobčanům pomohl v různých sporech s moldavským státem a s jeho úředníky. Kromě toho se snaží pomáhat svým někdejším spoluvězňům. V minulém roce se mu podařilo zabránit, aby městská rada obnovila uprostřed Bělců Leninův pomník. V Bělcích, městě ležícím severně od Kišiněva, kde mají silnou pozici prorusky orientovaní komunisté, je Gheorghe Briceag považován za symbol, který pomáhá ovlivňovat smýšlení veřejnosti v demokratickém duchu.
Nesoutěžní tematické bloky
V rámci nesoutěžních tematických bloků uvedl Jeden svět 73 dokumentů rozdělených do těchto sekcí: Ženským hlasem, Film a žena (retrospektiva), O lásce (dokumenty z nových členských států EU), Jeden svět dětem, Generation Next, Právo na tradici, Výběr z Les Films d´Ici, HIV/AIDS: Globální výzva, Severní Korea: Na věčné časy?, Bosenské fragmenty, Made in China, Africké stíny, Zaostřeno na Irák a Filmy porotců.
Jeden svět se znovu zaměřil na hlavní krizové oblasti a regiony, kde se ve velkém rozsahu zneužívají lidská práva. Irák, Izrael a Palestina, Afghánistán, Severní Korea, Bělorusko nebo Čečensko vystoupily na světlo v několika dokumentech, které byly součástí soutěžních či nesoutěžních programových sekcí.
Zaostřeno na Irák
Jeden svět představil výběr kvalitních snímků, jejichž názorová pestrost odrážela komplikovanou a těžko uchopitelnou realitu dnešního Iráku. V této sekci byl mimo jiné promítnut snímek Pianista z Bagdádu, oceněný na festivalu Sundance, anebo film Válka podle médií, v němž se v osobitém stylu a s využitím vlastního kritického komentáře dokumentarista Danny Schechter pokoušel odkrýt úzkou provázanost americké politiky s médii během irácké války a na konkrétních příkladech zkoumal problém novinářské etiky.
Severní Korea: Na věčné časy?
V Severní Koreji panuje pravděpodobně nejhorší totalitní režim na světě a přesto se této zemi nedostává zdaleka dostatek pozornosti. I proto se Asociace lidskoprávních festivalů, jejíž je Jeden svět zakládajícím členem, rozhodla v roce 2004 a 2005 promítat filmy o Severní Koreji na všech členských festivalech. Iniciativa vzešla z polského festivalu Human Rights in Film (Polsko), který v prosinci 2004 uvedl kolekci deseti filmů. Tři z nich byly představeny i na Jednom světě. Přehlídka je mistrovský kus z dílny Andrzeje Fidyka z roku 1988. V říši zla je dokument z produkce BBC, který nás zavádí do absurdní reality Severní Koreje a seznamuje nás se šokujícím svědectvím o testování biologických zbraní na vězních největšího severokorejského koncentračního tábora 22. Soulský vlak vysvobození je precizně natočený a nadmíru aktuální snímek o zoufalé snaze obyvatel Severní Koreje dostat se přes Čínu do svobodné země a o lidech, kteří jim při riskantním útěku pomáhali.
Made in China
Filmy v této kategorii neměly za cíl ukázat co nejkomplexnější obrázek současné Číny, ale spíše se zaměřovaly na utajované souvislosti čínského ekonomického „zázraku“. Ve filmu Betonová revoluce se ukazuje, že zejména Peking, tento symbol „nové Číny“, je v souvislosti s pořádáním olympijských her v roce 2008 budován rukama zhruba jednoho milionu dělníků přijíždějících za prací většinou z chudých venkovských oblastí. Ve filmu Made in China jsme mohli sledovat cestu korálkových náhrdelníků od směšně placených čínských dělnic až k americkým konzumentům na karnevalu v New Orleans. Dokument Slušná továrna zase zaznamenal průběh inspekce, v továrně čínského subdodavatele firmy Nokia, zkoumající dodržování, resp. nedodržování základních práv zdejších zaměstnanců.
Právo na tradici
V této sekci byly představeny etnograficky laděné dokumenty o etnických minoritách a udržování, resp. ztrátě jejich tradičního způsobu života v důsledku globálních změn. K vidění byl např. snímek My jsme indiáni, který je barvitým dokumentem o životě argentinských indiánů Guaraní, kteří se snaží udržet si vlastní tradice před rozpínající se bělošskou civilizací. Dokument Zhasni a půjdeme podrobně zachycoval kontroverzní postupy nadnárodní společnosti Endesa při stavbě mamutí přehrady v chilských Andách, kde došlo k zatopení rozsáhlého území po staletí obývaného indiány Pehuenche-Mapuche. Další filmy pojednávaly o saharských Tuarézích (Příběhy ze Sahary), jihosúdánských kmenech Nubů (Nepřístupná oblast), sibiřských Evencích (Afoňka už nechce pást soby) a sibiřských Udehejcích (Kořeny nebes). Snímek z dílny mladého maďarského tvůrce Tibora Kocsise Nové Eldorádo vyprávěl o osudu obyvatel jedné z nejstarších a nejmalebnějších rumunských vesnic Rosia Montana, kterou se těžařská společnost s podporou kanadských investorů chystá srovnat se zemí a vybudovat na jejím místě obří důl na zlato.
Ženským hlasem
Jedním z hlavních témat sedmého ročníku festivalu byly ženy a ženská práva. Na festivalu jsme uvedli v kategorii Ženským hlasem kolekci 5 filmů, která představila nejnovější dokumenty zabývající se postavením žen v různých kulturách a porušováním ženských práv. Mezi jinými byl představen snímek i u nás známé autorky hry Vagina monology Evy Enslerové Síla mých slov. Komorní psychodrama, oceněné na Sundance festivalu v roce 2003, zachycuje průběh terapeuticky zaměřené literární dílny se skupinou žen odpykávajících si dlouholeté tresty v newyorské věznici s maximální ostrahou. Detektivní pátrání australské dokumentaristky Cathy Henkelové ve filmu Muž, který ukradl tvář mé matce vede po stopách neúspěšného policejního vyšetřování brutálního znásilnění její matky, které vrhá světlo na problematiku sexuálního násilí v Jižní Africe.
Film a žena
Jednou z nejzajímavějších částí letošního festivalu byla pravděpodobně speciální retrospektiva významných světových filmařek. Na jejím programu se podílely čtyři uznávané filmařky, které vybraly filmy podle následujících kritérií: jeden film z klasické éry natočený režisérkou ze starší generace, další film reprezentující některou z mladých talentovaných filmařek nastupující generace a třetí film představující výběr z jejich vlastního díla. Filmy pokrývaly střední a východní Evropu, Severní Ameriky, Latinské Ameriky a Asie. Naše pozvání vybrat filmy do této kategorie přijaly: Barbara Koppleová (USA), Pirjo Honkasalová (Finsko), Kim Longinottová (Velká Británie) a Lourdes Portillová (Mexiko).
Seminář: Inovativní přístupy v podpoře a prosazování ženských práv
Nadační fond Slovak-Czech Women´s Fund organizoval v rámci festivalu Jeden svět seminář, který se konal ve dnech 28. dubna až 2. května v Matu, a byl zaměřený na možnosti využití dokumentárního filmu a digitálních videotechnik v práci lidskoprávních a ženskoprávních organizací. Seminář umožnil setkání aktivistek evropských ženskoprávních organizací a autorek dokumentárních filmů, které se ženskými právy a postavením žen ve společnosti zabývají. Jako hosté se zůčastnili i další odbornice a odborníci působící v oblasti lidských práv, gender a dokumentaristiky.
Generation Next
V současnosti žije podle údajů OSN na světě téměř dvě miliardy dvě stě milionů lidí mladších 18 let. Podle nejnovější zprávy UNICEF (State of the World´s Children 2005) žije z toho celkového čísla více než miliarda dětí – tedy každé druhé dítě – v chudobě, v zemích rozvrácených válkami nebo v komunitách nakaženým virem HIV.
Z tohoto důvodu jsme v kategorii Generation Next promítali skupinu velice působivých, silných a zároveň zneklidňujících a zavazujících svědectví o tom, jak ve skutečnosti vypadá život jednotlivých dětí.
Jeden svět dětem
Po loňském úspěšném zavedení jsme se letos rozhodli znovu uvést několik dokumentů pro děti od 8 do 13 let, které byly uvedeny v kategorii Jeden svět dětem. Šlo o filmy zaměřené na děti a určené především jim. Dávaly jim možnost sledovat autentické životní příběhy jejich vrstevníků nejen v zemích s kulturou podobnou té naší, ale i těch, jejichž životní podmínky a styl jsou úplně jiné.
V roce 2005 Jeden svět dětem nabídl 7 filmů. Mezi filmy v této kategorii byl například citlivě natočený nizozemský snímek Nečekaná rána – Jolieke o dvanáctileté Jolieke a její sestře Maaike, které dobře vědí, že s nepřízní osudu lze úspěšně bojovat. Hlavní postavou dokumentu Arif Hossein – reportér TV Dháka je třináctiletý Arif, žijící ve slumu v bangladéšském hlavním městě Dhace, jenž se v roli dětského televizního reportéra snažil změnit situaci mnoha jeho vrstevníků, kteří místo školní docházky musejí tvrdě pracovat.
Výběr z Les Films d´Ici
Během své dvacetileté existence se francouzská produkční společnost Les Films d´Ici stala jednou z nejváženějších ve svém oboru. Její spoluzakladatel, producent Serge Lalou, vybral pro Jeden svět 6 dokumentárních snímků, na kterých se produkčně podílel a jež tvoří pestrou ukázku francouzské dokumentární tvorby posledního desetiletí. Jeden z vybraných filmů byl snímek režiséra Stana Neumanna žijícího ve Francii, vnuka slavného básníka, který vyprávěl o historii svého rodného domu, své rodiny, ale také celého národa ve filmu Dům v Praze.
Jeden svět on-line
Jak se podívat na některý z dokumentů Jednoho světa, když člověk nepochází z jednoho z měst, kde zrovna festival probíhá, nebo zrovna nemůže přijít do kina?
Ve spolupráci s portálem live.atlas.cz v tomto roce Jeden svět poprvé nabídl zájemcům část festivalového programu i na internetu. V průběhu festivalu jste mohli on-line shlédnout tyto filmy: Eshq, Kamenolom boží, Miluj bližního svého, Made in China a Soulský vlak vysvobození.
Na projektu podporovaném Česko-německým fondem budoucnosti se zároveň podílela společnost Eyz, která je pořadatelem Jednoho světa v Berlíně. V rámci projektu One World on-line Praha <-> Berlín proběhl ve dnech 2.-4. května v divadle Minor od 17:30 do 19:30 (malá scéna) workshop na téma internet, video a lidskoprávní osvěta.
Vybrané festivalové snímky byly souběžně s Jedním světem streamovány a promítány také v Berlíně, Drážďanech, Hannoveru a Hamburku.
Seminář: Podstata a okraje dokumentární tvorby: dialog britských, českých a německých režisérů
Během tohoto otevřeného semináře, který proběhl 29. a 30. dubna v divadle Minor, se šest pozvaných režisérů z České republiky, Německa a Velké Británie pokusilo na konkrétních případech z vlastní tvorby ilustrovat obecnější otázky dokumentárního žánru v dnešní Evropě. Jedním z cílů bylo rozpoutat diskusi o způsobech, kterými dokumentární filmy mohou vyjadřovat svá sdělení mimo zemi svého původu a způsoby reakcí zahraničního obecenstva. V průběhu semináře se střetly dokumentaristické tradice jednotlivých zemí, jejich silné a slabé stránky. Účastníci se pokusili hledat možnosti vzájemného interkulturního obohacení. Seminář moderovali Sirkka Moeller (Velká Británie), programová ředitelka Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Sheffieldu, Claas Danielsen (Německo), ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Lipsku, a Marek Hovorka (ČR), ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Visegrádská cena
Za účelem zviditelnění dokumentů natočených ve visegrádském regionu inicioval pražský festival Jeden svět ve spolupráci s partnery v Polsku (Krakovský filmový festival), Maďarsku (Maďarský filmový týden) a Slovensku (Jeden svet Bratislava) ustavení „Visegrádské ceny“. Národní poroty sestavené každým ze zmiňovaných festivalů mají za úkol vybrat jeden dokument, který podle jejich názoru má potenciál být úspěšný nejen před domácím publikem, ale také na mezinárodních festivalech. Ustanovení Visegrádské ceny je podpořeno Mezinárodním visegrádským fondem. Vítězové „Visegrádské ceny“ z České republiky a Slovenska byli oznámeni během festivalu Jeden svět. Vítězi se staly filmy Miluj bližního svého slovenského režiséra Dušana Hudce a Kamenolom boží českého režiséra Břetislava Rychlíka.
Kromě založení Visegrádské ceny Jeden svět v uplynulých dvou letech vytvořil databázi a videoknihovnu vybraných dokumentárních filmů vyrobených v zemích střední Evropy po roce 1989.
V minulém roce v rámci projektu Visegrádské dokumentární knihovny vydal tým Jednoho světa katalog. V katalogu jsou základní informace o vybraných dokumentárních filmech a videích, které byly vyrobeny ve visegrádských zemích v rozmezí let 1989 až 2002. Kromě katalogu lze informace vyhledat na internetové adrese www.visegrad-doc.cz.
HIV/AIDS: Globální výzva, globální zodpovědnost
Průměrem 8000 lidí, kteří na celém světě denně zemřou na AIDS, je tato nemoc už teď čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. V subsaharské Africe je AIDS na prvním místě, je nejčastějším zabijákem a zdaleka není jen zdravotním problémem. V řadě států se stává jednou z klíčových brzd rozvoje celé společnosti. Devastuje celé generace lidí v nejproduktivnějším věku a zasahuje celou společnost bez rozdílu: muže, ženy, děti, chudé a nevzdělané i bohaté a vzdělané. Kolem 15 milionů dětí mladších 18 let se do konce roku 2003 stalo sirotky kvůli AIDS.
Subsaharská Afrika i nadále zůstává nejvíce zasaženým regionem. Nejnovější zprávy OSN ale ukazují na dramatické šíření viru HIV v některých částech Asie (Indie, Thajsko) a východní Evropě, kde se počet nakažených od roku 1999 do roku 2002 ztrojnásobil. Mezi nejvíce postižené státy patří Ukrajina, Rusko a Estonsko. Celkový počet lidí nakažených virem HIV v těchto státech dosahuje podle některých odhadů 1, 8 milionu, což je 0,9 procenta dospělé populace. Je to velice zneklidňující údaj. Zkušenosti z jiných regionů nasvědčují, že po překročení hranice jednoho procenta následovalo řetězové epidemické šíření nemoci v celé společnosti.
Z těchto důvodů se HIV/AIDS stal jedním z důležitých tematických sekcí letošního ročníku Jednoho světa. Tři vybrané filmy - Tváří v tvář AIDS, Doktor Nageš a Sirotci z Nkadly - měly za cíl ukázat, do jaké míry jsou HIV/AIDS globální hrozbou, která může přerůst v krizi celosvětového rozměru. Mnoho dalších filmů, které se věnují problematice AIDS, bylo k dispozici ve festivalové videotéce.
Jeden svět uspořádal 2. a 3. května setkání aktivistů problematiky HIV/AIDS ze zemí EU, Jižní Afriky a východní Evropy. Účastníci setkání strávili společně dva dny vyměňováním zkušeností a diskusemi o různých úspěšných strategiích a již vyzkoušených postupech. Věříme, že toto setkání bude mít významný následný efekt, že propojí odlišné, dosud nepropojené aktivity organizací v rozličných zemích, a usnadní tak jejich budoucí spolupráci.
Výstava HIV/AIDS: Globální výzva, globální zodpovědnost
28. dubna – 8. května se v Galerii Langhans uskutečnila výstava fotografií známého fotografa Jana Šibíka, držitele prestižní ceny World Press Photo, který navázal na několikaletou tradici doprovodných výstav, které organizovala společnost Člověk v tísni v rámci Mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Sbírka nazvaná Chci ještě žít dokumentovala těžkou situaci lidí nakažených virem HIV a trpících AIDS v ukrajinské Oděse.
Své fotky s tematikou AIDS vystavil i holandský fotoreportér a autor knihy Mwendanjangula, AIDS in Zambia Geert van Kesteren. Tyto fotografie získaly mnoho mezinárodních ocenění a často jsou publikovány ve světových časopisech. Van Kesteren pracoval také pro UNICEF, News Week, Stern a další časopisy a organizace. Další z článků multimediální výstavy byl cyklus Steps for the Future, který patří k nejzajímavějších dokumentaristickým projektům posledních let.
Asociace lidskoprávních festivalů
Jeden svět se znovu stal místem setkání Asociace lidskoprávních festivalů, která byla minulý rok založena právě v Praze. V posledních letech ve světě vznikla řada lidskoprávně orientovaných filmových festivalů. Nejvýznamnější z nich se rozhodly založit asociaci s cílem efektivněji propagovat lidskoprávní filmovou tvorbu prostřednictvím festivalů, vysílání v televizích, distribuce v kinech a na digitálních nosičích a prosazovat použití filmu pro vzdělávací účely. Zároveň je jedním z cílů asociace poskytnout podporu a zprostředkovat zkušenosti kolegům v dalších státech při pořádání podobně zaměřených akcí. Neméně důležitá je snaha podpořit filmaře, kteří jsou pronásledováni kvůli svým filmům.
Člověk v tísni - společnost při ČT, o.p.s. Sokolská 18, 120 00 Praha 2, Česká Republika Tel. +420 226 200 434, mail@oneworld.cz.