V humorném a groteskním příběhu je hlavní hrdinkou koza, jejímž prostřednictvím se dozvídáme o nedávných opatřeních proti chudobě a nezaměstnanosti v Polsku. Místo obvyklých sociálních dávek a podpory jsou obyvatelům malé polské komunity přiděleny kozy, které mají zajišťovat základní potraviny jako mléko a sýr. Film je žertovným portrétem polské reality v kontextu rozšiřování Evropské unie.

Snímek Gyula Gazdaga, ve kterém se předkládání faktů mění téměř v absurdní hru; film o možné spojitosti sportovního výkonu a otevření nové venkovské kavárny.

Dokument o nutnosti aktivního přístupu k životu ve stáří. Věra Chytilová hovoří se starými lidmi, kteří se činorodostí snaží čelit nemocem a pocitům osamělosti, a ukazuje jejich nakažlivý optimismus. Film zobrazuje závažný sociální problém velice přesvědčivým a lidským způsobem.

Sedm mužů skládá dohromady příběh o posledních čtyřiceti letech jejich života, který je propleten humornými i tragickými momenty. Do jejich osudů výrazně zasáhl říjen 1956. Dokument sleduje jejich boj o znovunabytí ztracené důstojnosti a přizpůsobení se změněným vztahům.

Co pro desetiletého hluchoněmého chlapce z horské vesnice znamená fotoaparát? Film plný zkušeností a emocí.

Henryk Grynberg, polský Žid žijící nyní ve Spojených státech, se vrací do Polska, aby zjistil, kdo zavraždil jeho otce během druhé světové války. Zažije neuvěřitelná setkání, během nichž vesničané zapírají svou vinu a podezírají se navzájem. Grynbergův dramatický objev se nakonec stává odhalením pro celou vesnici.

Romští manželé, kteří nemohou mít vlastní potomky, adoptují tři romské děti z dětského domova. Od tohoto momentu objevují nový rozměr svého života.

Sugestivní portréty starých lidí z Liptova a Oravy, kteří si i v civilizačním chaosu a nejistotě dokážou zachovat vnitřní svobodu a klid.

Film o ženách, které byly v padesátých letech v Maďarsku bez rozsudku internovány a drženy v zajetí.

Osobní pohled do světa romských komunit na východním Slovensku a zároveň film o principech východoevropského totalitarismu těsně před jeho zhroucením v roce 1989.

Portrét továrenského dělníka, který se snaží ovládnout všechny a všechno ve víře, že pravidla jsou důležitější než člověk. Nejen děti, ale i dospělí musejí respektovat pravidla, ať už s nimi souhlasí, nebo ne.

Sugestivní úvaha o smyslu lidského života se syrovými záběry nemocničního prostředí a verši Vladimíra Holana.

Představa skutečně krásného těla se vznáší kolem tří portrétovaných žen a činí je ne zcela svobodnými. Toto uměle stvořené tělo je fenoménem tohoto světa a mimořádný snímek Eriky Hníkové ho nahlíží z různých stran. Vedle tří hrdinek ve filmu zaznívají i další hlasy - na jedné straně studentky, královny módy, na straně druhé radikální feministky. Autorka vstupuje do jejich řeči a celým svým dílem je ilustruje, polemizuje s nimi, pochybuje a mlčí. Odkrývá též vlastní identitu.

Snímek o košické plovárně, kam se podle jeho tvůrců „chodily koupat dějiny“. Prostřednictvím příběhů, které se zde odehrály mezi lety 1936 a 2002, zachycuje dokument šedesát šest sezón oblíbené plovárny a vzpomínky na stejná léta historie střední a východní Evropy.